Když procházíte ulicí vedoucí mezi rodinnými domy, nebo když přímo míříte na návštěvu do takového domu, první co vám upoutá pohled je průčelí toho objektu. A když je na něm balkon, zamíří vaše oči bezpečně k zábradlí. Právě v tom okamžiku, v okamžiku kdy zahlédnete zábradlí, si najednou ujasníte, jestli se vám dům líbí, či ne.
Zábradlí může dojem z domu zkazit, nebo výrazně povýšit. Naštěstí těch prvních případů mnoho není. Pokud jsou, jde většinou o domy, které už mají pár desítek let za sebou a zábradlí, v době kdy vznikly, se dělaly z tehdy dostupných materiálů. Tedy z lakovaných trubek či dřevěných desek. Jiný výběr většinou nebyl.
Dnes se na zábradlí na balkon používají různé materiály. Vzhledem k tomu, že kromě estetické funkce, má především funkci bezpečnostní, výběrem kvalitních materiálů se zabývá spousta lidí. Od architektů po montážní firmy.
Především, pokud se nejedná o zděné prvky, jako sloupky a podobně, se používá nerezová ocel. Je téměř ideálním materiálem. Dá se tvarovat, dá se svářet. Na trhu je dostatek různých profilů či trubek různého průměru. Výběr umožňuje navrhnout zábradlí všelijakých konstrukcí.
Nerezová ocel také dobře odolává povětrnostním vlivům. Nevadí i déšť, vlhko ani sníh. Je nenáročná na údržbu. Zaschlé kapky setřete vlhkým hadrem a máte hotovo. Když navíc použijete speciální spreje s nanotechnologií, nebudou se tvořit stopy ani po těch zaschlých kapkách.
Základem zábradlí z nerezu bývá většinou jakýsi rám. Ten je ukotven ve stěnách domu a také v podestě balkonu. Ukotvení musí být dokonale pevné, bez jakékoliv vůle.
Do těchto rámů se instalují různé výplně. Mohou to být různé táhla z nerezové tyčoviny, nebo také napnutá ocelová lanka. Velmi výrazné jsou výplně z lepeného, bezpečnostního skla. To umožňuje balkon lejce zakrýt před okolím, když se použije kouřové, nebo mléčné sklo. Do skla se dají vypískovat i různé symboly či grafika.