Člověk by mohl prohledat celý vesmír a možná by nenašel žádnou planetu, kde tak rychle zapomínají. Je důležité si neustále připomínat velkou máslovou aféru, protože je to perfektní ukázkou toho, jak ekonomika funguje jak na mikro úrovni, tak celostátně a jak je dnes vše, tak hodně propojené. Jakmile si tedy začnete spojovat tečky a čárky. Předem říkáme, že nejde o žádný konspirační ilumináti článek, ale spíše o letmý rozbor toho, jak moc ovlivňuje chaotické chování ekonomických subjektů stát jako celek a proč vlastně vznikají pokusy o co největší utrácení.
1 za cenu 5
Tak ostatně vypadá dnešní nakupování. Ještě před několika lety by se vám každý vysmál, pokud byste řekli, že máslo stojí 50 korun a více. Dnes je to běžná realita – byť ani nikdo netušil, jaký to bude mít efekt. Všichni najednou začali kupovat máslo, i když předtím kynulo někde v chlaďáku a frčely margaríny. Prudký nárůst cen másla způsobil nejen hysterii před Vánoci (nebude cukroví!), ale i po Vánocích, kdy ceny nijak nepadaly, byť již byla možnost.
Dalo by se říci, že stát byl ochromen, avšak někdo by si položil otázku, proč vlastně s tím stát nic neudělal? – Protože stát ani nemůže, už dávno pominuly doby socialismu, kdy stát všemocně zasahoval do všeho a všude, nyní je soukromá sféra, a tedy i máslo a obchod, úplně mimo jeho dosah, byť čím větší ceny, tím větší daně, že ano. I kdyby ale chtěl, stát nemůže zasahovat do obchodního styku domácnosti a firmy jinak než nástroji, které má – daně, inspekce, kontrola, pokuty apod. Je to dobrá pojistka, zároveň je však bezbranný proti zneužívání volného trhu, jak se ostatně stalo. Byť spousta lidí cítí, že je to špatně, kdo to vlastně byl a kupoval máslo za tak drahou cenu? Byli to především samotné ekonomické subjekty – domácnosti, které se naprosto pomátly.
A s tím ani stát nepomůže. Jeho role je ve veřejné sféře, přesně vymezená Ústavou a zákony. Pokud by stát zasahoval do chování soukromých subjektů, byť odůvodněně, přece jenom by situace vyžadovala další a další zásahy.